Stránky Jirky Navrátila s rodinou zaměřené na aktivity v rámci VZS ČČK a první pomoc.
Aktualizováno: úterý 14. února 2023
Stránky Jirky Navrátila s rodinou zaměřené na aktivity v rámci VZS ČČK a první pomoc.
Moje kvalifikace:
Spojení na základny VZS: Slapy
04.07.2010 rozhovor s Tomášem Milerem při příležitosti 30. ročníku Letní školy záchrany tonoucích Ogg 4,6 MB, mp3 6,7 MB, 11 min 21 sec
Monitorování povodňové situace: Stavy a průtoky na vodních tocích / vodních nádrží (Ministerstvo zemědělství), Hlásná a předpovědní služba (Český hydrometeorologický ústav).
Materiál o tonutí: html, pdf, Mobipocket (např. Amazon Kindle), Epub (standard, např. iBook a Sony Reader)
Záchrana freedivera: html
Materiály vytvořené pro kurz Z III v Praze 2010: výcvik
Materiály vytvořené na kurzu Z II v Dobrušce 2004: plán pro normální provoz a plán pro nebezpečí
Studijní materiály připravené ve spolupráci s Výcvikovým centrem VZS ČČK: Záchranný pás (PaedDr. Tomáš Miler, MUDr. Jan Kaufman) verze ke čtení (html), verze ke stažení (pdf), klikací verze ke čtení (paměťová mapa).
Doporučuji ke shlédnutí stránky místní skupiny Brno - město, kde jsem byl členem v letech 1999/2000 a místní skupiny Praha 6 ve které jsem od roku 2000, kdy jsem se přestěhoval za prací z Brna do Prahy. Spoustu kamarádů mám i v ostatních skupinách. Na stránkách Prezidia VZS ČČK najdete kontakty na všechny místní skupiny.
Pokud byl technický / zdravotnický zásah náročný a obzvláště bez pohádkového konce (v reálném životě je oproti televizním seriálům bohužel méně dobrých konců), tak mi pomáhá zásah detailně probrat s posádkou, porovnat kroky a pocity jednotlivých členů, podtrhnout, co se povedlo a najít, co příště uděláme jinak a lépe. Tento debriefing děláme po každém zásahu. U zásahu v rámci IZS je také užitečná zpětná vazba od dalších složek a velení.
Zásah v civilu na ulici či v objektu (rozhodně na suchu nikoli ve vodě) s minimálním vybavením (v mém případě pár rukavic a resuscitační maska) je náročnější. Nejste v sehraném týmu. Na místo jste se dostali náhodou. Neměli jste čas a informace jako při zásahu v rámci VZS / IZS. V ideálním případě si stačíte už během přibližování k místu úrazu / kolapsu nasadit rukavice a zmapovat situaci. Lidé kolem mohu mít jiný názor na to, co chcete udělat. Nasazené rukavice, podpora dispečinku, úkolování konkrétních lidí (zajistit AED z recepce blízkého objektu, vyčkání na sanitku u příjezdové komunikace / u vstupu do budovy, odvedení psů, střídání u resuscitace) může pomoci. Dbejte na vlastní bezpečí, postupujte podle natrénovaných kroků, komunikujte přímo (hlasitý odposlech) či přes prostředníka s dispečinkem. Při resuscitaci bude dispečink poskytovat TANR a z komunikace by měl poznat, že člověk, kterého zachraňujete měl štěstí na někoho, kdo je pro tuto situaci trénovaný. Matematicky řečeno to však není podmínka dostatečná k tomu, aby postižený přežil. Kromě mechanismu úrazu resp. příčině kolapsu mimo jiné záleží na tom, kdy byla resuscitace zahájena a jak je stlačování účinné. Od zástavy oběhu do zahájení resuscitace se šance na přežití a úplné zotavení snižuje o 10% každou minutu. Udělejte vše, jak nejlépe umíte. Pokud bude pacienta odvážet záchranná služba, tak na sebe můžete být pyšní a držet pěsti, aby se stav pacienta zlepšoval. Byli jste ve správný čas na správném místě a spolu s ostatními jste zvýšili šance na vrácení postiženého do života. Pro případ, že bude pro odvoz lékařem vybráno černé auto, tak nezbude, než se postupně se situací vyrovnat. U mne pomáhá probrat detaily zásahu s kolegy záchranáři a o emoce se podělit s blízkými. Pro někoho mohou být užitečné kontakty na odborníky (hned nebo s odstupem): Krizové centrum RIAPS a Krizová pomoc Psychiatrická nemocnice Bohnice.
Já osobně si zásadní zásahy pamatuji stále. Ty s dobrým koncem hřejí u srdce a ty se špatným koncem s odstupem už tolik nebolí.
Copyright © 2014 - 2023 Jiří Navrátil